sním

ležím v čerstvě povlečené posteli, oblohu venku protinají blesky
prší
už je jaro

představuji si, že nemám strach jít sama do kavárny kvůli jazzu, na jehož upoutávku zamilovaně koukám denně už přes dva měsíce

představuji si, že na světě není zlo a že lidé jsou milí a chápaví
že neodsuzují

představuji si sama sebe
jím jen ovoce a zeleninu, piju sojové mléko
a je to tak krásné
dokázat nevnímat pocit hladu

představuji si sama sebe na lavičce na nábřeží, před sebou plátno a paletu s barvami

představuji si sama sebe, jak se už nemusím přetvařovat a odpovídat lidem, že 'nemám přítele'
jako bych nějakýho někdy plánovala
a jako by to bylo něco nenormálního

nezatěžuju si hlavu tím, že bych se v budoucnu nemohla vdát
že to nejde?
copak mi tohle může někdo zakázat?
nemůže
chápete?
nikdo nikomu nemůže nic zakázat
takhle svět nefunguje

představuji si sebe sama, jak jsem šťastná, že jsem jaká jsem
to už není představa, ale realita

představuji si, že dokážu být milá a přátelská a nemusím to potlačovat kvůli strachu

představuji si sebe sama jako baletku
protože já bych opravdu moc chtěla umět tančit

představuji si sama sebe při ranních meditacích a cvičeních jógy
s květinami v drdolu
a úsměvem v játrech, Ketute

venku opravdu začíná bouřka
znamená to, že se vše začne postupně plnit?