25. prosinec

https://www.youtube.com/watch?v=k8n_dzee0rw

divný šaty dneska na sobě máš, bílá vážně není tvůj styl

"Tak pujdem do parku.."

"Jo to je super.. Dvě malý holky ve tmě."

"Dvě malý holky na holky.."

naj nanana naj

nevim, jestli jsem to už řikala, ale 25. prosinec je stejně vždycky lepší..

i když na to ze začátku nikdy nenapadá

bylo to zvláštní ráno, tančila jsem a zpívala jako naprostej blázen

po sakra dlouhý době

"Ty vole já bych si zapálil..."

"Tak si zapal a drž už kurva hubu!"

rozhovory s cizími lidmi, kteří ani netuší, že si s nimi povídáte

bylo to vtipné

"Jak jako že jste zapomněly na čas?!"

já ti nevim mami..

prostě

k čemu je čas?

jen vás nutí rychle se zvedat

a jinak zdravím pana bezdomovce, který, díkybohu, nevstal a dál ležel

"Vááánoce"

kde že jsou ty Vánoce?

učim se žít svůj život v knihách, někde daleko odsud
někde, kde se mnou lidi chtějí mluvit

serou mě lidi, který mluvěj jenom o svejch problémech
s tim ať se jdou bodnout

mam sice fakt super představy o tom, jak bych se mohla začít chovat vánočně, ale prostě na to nemam
energii
náladu
vůli

čtu knihu o upírech, jejíž hlavní hrdinkou je policistka lesba
a nezajímají mě upíři, nýbrž ona a její život s přítelkyní
prostě je mi tohle nějak blíž

proč sakra ani nemůžu říct, co mě sere, aniž bych se musela bát, že mě zas necháš?!

zrzečka

Nelíbí se mi svět jak je teď právě,
tak si tvořím vlastní ve své hlavě.

I heard that you've been having some trouble finding your place in the world.

Vždycky mě zajímalo, jaká bych byla, kdybych nepotkala určitý lidi.
Kdybych zůstala taková,jaká jsem byla na začátku prváku.
Těžko říct, jestli by bylo něco jednodušší.

Co bych dělala bez svejch vyjímečnejch dnů?
Svatební den s drobnými copánky ve vlasech, budu ta v bílém.
Punkový den s vyšívanýma kalhotama.
Veganský den.
Rebelský den. kdy smím bez výčitek kouřit a pít kefír. (to pro ten pocit)
Umělecké dny plné barev a kreseb a neslušného oblečení.

Líběj se mi ty dny s fajn náladou, kdy téměř lítám a lidi se na mě dívaj.
Protože jsem hezká.
V těhlech dnech.

Líbí se mi má odvaha a to, že na to nevypadám.
A že na všechno kašlu, což neni teda uplně výhra, ale.. :D
Líbí se mi, že je mi jedno co si o tom lidi myslej.

Líbí se mi moje nadšení pro uplný maličkosti.
Korálky na školních chodbách, listy papíru se jmény, čokoládky z adventního kalendáře. (ne, mně neni osmnáct a basta)

Fuck the world 'cause it's my life.

Ale víte co me štve sakra nejvíc?!
Že neumim hvězdu a že nemůžu tančit po školních chodbách.
Kdybyste jen věděli, kolit toho ve mně je, tý energie a nadšení.
Ale nevíte :3

Slovensko

konec srpna

Banská Bystrica

měli jsme krásnej nákupní seznam

nakupovat v deseti lidech je sranda

a postavili jsme hrad z písku i s věnečkem a vlajkou

k obědu jsem měla ledový kafe a celozrnej rohlík

protože jsem v tom viděla cosi překrásně uměleckého :3

voda

ten pocit, když se uděláte a proud vody vás táhne pořád dál, odírá vám nohy a vy máte chuť se radši utopit
když jdete a bolej vás strašně moc nohy, sednete si
když vás táhne proud a bolej vás nohy,... utopíte se?
ale jinak to bylo naprosto skvělý
brokolice se sýrem a Ted

předposlední den

"Uděláme si odpočinkovej den!"
vstala jsem docela brzo, protože jsem ještě chtěla stihnout dojít do krámku, byla sobota
už brzo ráno bylo docela dost teplo
oblíkla jsem si černý kraťasy, tílko a svou obří šedivou mikinu
mikinový bůh
(líbí se mi ta svoboda dospělejch lidí)
koupila jsem si bílej jogurt a mlíko do kafe
v tom jogurtu jsem prostě viděla celej smysl dne
protančila jsem náměstíčkem a ulicí až k domu
většina jich už byla vzhůru
upytlačila jsem ze sousedovic zahrady ostružiny, nalouskala si ořechy a pečlivě to naaranžovala i s jogurtem a brusinkama na talíř
celej den jsme se flákali
vařila jsem s kamarádkou obed
kdejaká zelenina a jablka a taaaak
vyhrávala jsem si s tím
malovala jsem do deníku

poslední den

koupaliště

courání potokem

šla jsem bosa i po tý silnici

tak snad hippík ne?

s věnečkem na hlavě, klasika

"Jdu najít nějakou menší dýni.."

tak 30 kg, prosím pěkně

na jeho omluvu musím říct, že tam menší opravdu nebyly

smažili jsme placky a vařili polívku

"Jak dlouho to tak ještě bude trvat?"

"Hele takhle.. Tak 5 hodin až dva dny.."

jo, trvalo to půlku noci tyjo

ale bylo to naprosto úžasný

poslouchali jsme jeho punk

punk a vaření prostě.. :3

tančila jsem, smažila a zpívala

a žila

poslední noc v Římě

2. září 2016
nejúžasnější na tý noci bylo, že jsme byli naprosto volný

několik dnů jsem hledala sama sebe, necejtila jsem se dobře
jako by něco chybělo
ale nedokázala jsem identifikovat co

byli jsme nakupovat, prošli jsme všechny ty drahý obchody a připadali si jako největší trhani
koupila jsem si úžasný trikový šaty
teda
upřímně, ono to bylo dlouhý triko a já jsem tak malá, že jsou to fajn šaty
sic trochu krátký

cejtila jsem se ten večer konečně hezká
sama sebou
pohledem jsem balila číšníka v drahé restauraci, kde jsme povečeřeli
celý večer jsme pak courali centrem Říma
naposledy jsme se podívali do zahrad nad Piazza del Popolo
hráli tam tři muži na kytaru a bubny a mně se chtělo tančit
byla jsem naprosto šťastná a konečně jsem to byla já
fotili jsme a pobíhali zahradama
všude světla, vůně pečených kaštanů, fontánky a pouliční hudba

kolem jedenáctý večer jsme se ještě vydali na Piazza Navona pro nejlepší a nejlevnější zmrzku
noční Řím je snad to nejlepší, co jsem kdy zažila
doufám si tvrdit, že ano

bylo krásně teplo a my byli venku jen v krátkém tričku nebo šatech
na stromech rostla avokáda
všude to žilo
a já byla šťastná
mohli jsme se procházek kudy a jak dlouho jsme jen chtěli
a to byl ten nejúžasnější pocit ever

druhý den nás čekal návrat do toho ošklivého mlhavého reálného světa

The Dø - The Calendar