vzpomínám na ta sobotní rána po příšerných pátečních večerech
poslouchávala jsem Iné Kafe a byla veselá
svým způsobem hezké..
upnula jsem se na přírodní věci
líbí se mi mít mýdlo na vlasy
heřmánkovou tyčku na pusu
pít heřmánkovej čaj
mam ráda takový ty důležitý nákupy avokáda a ovoce, kdy se cejtim naprosto nejlíp
mam dny, kdy bych jedla spousty zeleniny a ovoce, barevně, hezky
pak jsou dny, kdy je potřeba pít jenom kafe
ale oba druhy dnů mam asi stejně ráda
líbí se mi to náhlý nadšení do veganství
květiny
vůbec to naše nadšení do čistě přírodních věcí
on je to totiž hrozně hezkej pocit žít tak, že tim nikomu a ničemu neubližujete cítíte se čistí
jako když si koupíte květiny a trávový mýdlo
když si můžete dát ráno sprchu
a umýt se tím mýdlem
dát si k snídani mango
a při snídani si listujete kapesním atlasem rostlin
když můžete všechny ty slunečné dny protančit bosi po trávníku
když čtete knížky o meditaci a józe
když si prostě na deset minut jen sednete na podložku, zavřete oči a snažíte se nemyslet na nic
když si v pokoji zapálíte svíčky a vonné tyčinky (z Bali?)
zasejete do barevných plechovek semínka bazalky a tymiánu
koupíte si tulipány a sedmikrásky v květináčku
když pijete vodu s citronem a pomerančem
když sedíte hodinu po tmě na otevřenym okně ve třech svetrech se sluchátkama v uších a pomalu se vám lepší nálada
když si představíte, že byste snídali jen černou kávu a jablko
jako jeden nejmenovaný muž
ta představa mi přijde vcelku milá
Žádné komentáře:
Okomentovat